Kunoy
Kunoy (dán.: Kunø, isl.: Kuney, čes.: ostrov žen) je faerský ostrov. Má rozlohu 35,5 km² a 157 obyvatel.
Leží mezi ostrovy Kalsoy na západě a Borðoy na východě. Je zde 11 hor, z toho nejvyšší Kúvingafjall s výškou 830 metrů. Jsou zde tři osady: Kunoy se 65 obyvateli, Haraldssund se 74 obyvateli a Skarð s žádnými obyvateli. Města Kunoy a Haraldssund byly spojeny tunelem v roce 1988. V Haraldssundu je most na ostrov Borðoy. Na ostrově není téměř žádná voda.
Z vesnice Skarð pocházel básník, politik a učitel Símun av Skarði (1872–1942). Byl zakladatelem faerské hymny Mítt alfagra land.
Leží mezi ostrovy Kalsoy na západě a Borðoy na východě. Je zde 11 hor, z toho nejvyšší Kúvingafjall s výškou 830 metrů. Jsou zde tři osady: Kunoy se 65 obyvateli, Haraldssund se 74 obyvateli a Skarð s žádnými obyvateli. Města Kunoy a Haraldssund byly spojeny tunelem v roce 1988. V Haraldssundu je most na ostrov Borðoy. Na ostrově není téměř žádná voda.
Z vesnice Skarð pocházel básník, politik a učitel Símun av Skarði (1872–1942). Byl zakladatelem faerské hymny Mítt alfagra land.
Mapa - Kunoy
Mapa
Státní území - Faerské ostrovy
 |
 |
vlevo Osídlení je doloženo kolem roku 500. Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.–9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci – resp. v rámci dánsko-norské personální unie – se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují Faerské ostrovy poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| DKK | Dánská koruna (Danish krone) | kr | 2 |